Dopravní podnik města České Budějovice hostil odbornou konferenci zaměřenou na rozvojové dopravní projekty na Českobudějovicku a v Jihočeském kraji. Akci uspořádala Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola automobilní a technická ve spolupráci s Jihočeskou hospodářskou komorou.
Konferenci zahájil hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba, který zdůraznil, že kvalitní dopravní infrastruktura a služby nejsou jen otázkou komfortu, ale zásadně ovlivňují také dostupnost zdravotní péče či akceschopnost složek integrovaného záchranného systému.
Dopravní podnik na cestě k multimodalitě
Za Dopravní podnik města České Budějovice vystoupil ředitel Slavoj Dolejš. Představil projekt integrace sdílených kol do městské mobility, stejně jako vizi postupného rozšiřování portfolia dopravních služeb, které podnik poskytuje obyvatelům a návštěvníkům města. To vše za vytvoření propojující platformy ve formě aplikace. Jako vhodnou vizi pro město vidí stanovení cíle omezení počtu aut a propojení izolovaných služeb za účelem uživatelské přívětivosti.
Opravdu integrovaný systém
Příspěvek přednesl také pan Jiří Kafka, jednatel Jikočeského koordinátora dopravy JIKORD. Seznámil účastníky s plánovanými změnami v integrovaném dopravním systému, který konečně postihne celou oblast kraje. Představil také zrychlení železniční dopravy právě na klíčových krajských tratích. V diskuzi se dotkl také tématu počtu zájemců o zaměstnání řidiče. Zejména pro JIKORD, který koordinuje dopravu v kraji, je nyní přetahování o řidiče nevyhnutelné, zároveň také absurdní s ohledem na to. že se pouze problém nedostatku přelévá mezi různými dopravci totožného dopravního systému.
Výzvy automobilového průmyslu
Pozornost studentů odborných škol si získala i přednáška Tomáše Jungwirtha ze Sdružení automobilového průmyslu, která se věnovala aktuálním výzvám českého automobilového průmyslu, zejména s ohledem na probíhající transformaci směrem k udržitelným technologiím a elektromobilitě.
Perspektivy nákladní dopravy
Konference se věnovala také nákladní dopravě a technologickému rozvoji v oblasti logistiky. O své zkušenosti se podělil Vít Mejda ze společnosti GW Logistics a.s., který přiblížil moderní trendy a digitalizaci v oboru. Ve svém vystoupení zároveň upozornil na rostoucí nedostatek řidičů a zvyšující se nároky na přepravu zboží. Dále se věnoval tématu nástupu elektrokamionů, které podle něj představují blízkou realitu, nicméně stále vyvolávají zásadní otázky – například ohledně životnosti baterií a reálného dojezdu při každodenním nasazení v nákladní dopravě. Jak ale doplnil, odpovědi na tyto otázky přinese až delší testování v reálném provozu.
Téma nákladní dopravy doplnil zástupce společnosti Volvo Group Vladimír Sklář, zejména o oblast snižování emisí CO₂ a vývoje bezpečnostních prvků moderních nákladních vozidel.
Spotřeba vozidel a vliv lidského faktoru
V následné diskuzi na téma šetrných dopravních prostředků také zaznělo téma rozdílu mezi deklarovanou a reálnou spotřebou vozidel. Odborníci se shodli, že i při využití identické technologie hraje zásadní roli lidský faktor – především styl jízdy řidiče a způsob provozního nasazení, které mohou výslednou spotřebu výrazně ovlivnit. Panovala také shoda na tom, že nakládání s nasbíranými daty o průběhu jízdy je ošemetné, výtka za nehospodárnou jízdu může dopravce stát řidiče, bez kterého se zatím ani moderní vozidla za miliony nerozjedou.
Dálniční infrastruktura a dopady na město
Součástí programu bylo rovněž téma strategické dálniční infrastruktury. Ředitelka Ředitelství silnic a dálnic Vladimíra Hrušková představila výstavbu dálnice D3 jako zásadní komunikační tepny pro kraj. Na její vystoupení navázal Petr Jaroš za statutární město České Budějovice, který nabídl srovnání dopadů otevření dálničního úseku na dopravu v Českých Budějovicích. Výsledky jsou již dnes patrné – například na ulici Generála Píky klesl počet vozidel z původních 17 000 denně na přibližně 10 000. Markantní rozdíl je přitom patrný zejména u nákladní dopravy, kdy sjezd do města přestalo využívat mezi 40 až 60 % kamionů. Tento pokles se promítá i do vnitřního městského provozu – na křižovatce ulic Husova a Na Dlouhé louce projíždí nyní přibližně o 50 % méně nákladních vozidel než před zprovozněním úseku D3.
Příspěvky z různých odvětví dopravy si vyslechlo zhruba 90 žáků pořadatelské školy, kteří v ideálním případě budou součástí budoucnosti oboru. Hosty byli také zástupci zásadních firem spojených s dopravou.
