Jak je na tom MHD ?
Městská hromadná doprava je termín historicky běžně užívaný odbornou veřejností a dostatečně srozumitelný i veřejnosti laické. Dokonce i zkratka MHD je dostatečně zažitá. Proto ji budeme v dalším textu používat i přes níže uvedené potíže. V následujícím miniseriálu bychom chtěli ukázat, s čím se MHD v současnosti potýká.
Pod MHD se velmi zjednodušeně řečeno rozumí veřejná hromadná doprava osob na území měst, organizovaná systémem linek a zastávek, provozovaná odbornou osobou za použití vozidel autobusových, tramvajových a trolejbusových, popř. lanových.
Potíž je v tom, že taková doprava vlastně neexistuje. Neexistuje de jure, neboť dva základní zákony, kterými se řídí, žádnou MHD neznají. V zákoně o silniční dopravě můžeme najít městskou autobusovou dopravu, která je jakousi podmnožinou veřejné linkové dopravy (citace: „Linková osobní doprava je pravidelné poskytování přepravních služeb na určené trase dopravní cesty, při kterém cestující vystupují a nastupují na předem určených zastávkách. Linkovou osobní dopravu lze provozovat formou veřejné linkové dopravy nebo formou zvláštní linkové dopravy, a to jako vnitrostátní nebo mezinárodní. Přitom se rozumí
a) veřejnou linkovou dopravou je doprava, při které jsou přepravní služby nabízeny podle předem vyhlášených podmínek a jsou poskytovány k uspokojování přepravních potřeb; pokud je doprava uskutečňována pro potřeby města a jeho příměstských oblastí, jedná se o městskou autobusovou dopravu … „), v zákoně o dráhách pak ani žádná kategorie městských drah není a pouze v textu se pak vyskytuje „dráha trolejbusová a tramvajová“ popř. „dráha lanová“. Potíž spočívá ve skutečnosti, že MHD musí fungovat a funguje jako celek, a to jak z hlediska provozování, kdy nyní se jeden provozovatel musí řídit dvojím legislativním uspořádáním, podléhat dvojímu dohledu atd., ale zejména z hlediska cestujícího, kterému je zhola jedno, zda do zastávky přijíždí autobus, trolejbus či tramvaj. Vyžaduje jedny pravidla hry a jednu kvalitu.
Je dlouholetou snahou SDP ČR, aby záležitosti, týkající se MHD byly obou zákonů vyňaty vznikl zákon o MHD, který by tuto dvojkolejnost vyřešil. Nicméně sluchu mezi legislativci tato snaha zatím nedosáhla a tak můžeme doufat, že zčásti pomůže k lepšímu legislativnímu zázemí nově navrhovaný zákon o neželezničních (nebo obecních) dráhách.
Odrazem této situace je také vztah provozovatelů MHD a centrálních orgánů. Neexistuje-li MHD, nemá také na Ministerstvu dopravy žádný odbor, který by měl MHD v náplni práce. Věci silniční a drážní spadají pod různé odbory jako důsledek kdysi počátkem 90. let provedené decentralizace, kdy řízení i financování provozovatelů MHD bylo z centra přesunuto na města a vznikla výše uvedená legislativa. A přece bychom jako SDP ČR přivítali ve věcech, týkajících se MHD, jednoho partnera pro připomínkování a tvorbu legislativy.
V příštích dílech tohoto miniseriálu uvedeme, jak je na tom MHD
- se zájmem cestujících o tuto službu
- s obnovou vozového parku
- s financováním provozu
- se vztahem dopravce – cestující a výběrem jízdného
- s trolejbusem jako drážním vozidlem
- s veřejnými zakázkami
- a jinými záležitostmi, které přináší život s MHD
Ing. Antonín Macháček
