Rozbor je zaměřen na problematiku akustické informace uvnitř a vně vozidla. Zabývá se obsahem informace a její formou a dává tipy pro zpracovatele dat. Následující řádky jsou doporučením, jak podávat zvukové informace.
Zdroje zvukových informací jsou popsány písmeny: D - digitální hlásič (ev. syntezátor); M - mikrofon (řidič); R - radiostanice (dispečer)
Uvnitř vozidla hlášení - aktuální zastávky D
příští zastávky DVně vozidla hlášení - odpovědi slepci D
změny tarifního pásma (zóny) D
informace o zastávce na znamení, o konečné zastávce apod. D
jiných informací (podle potřeby) D M R
vozový rozhlas M R
jiných informací (podle potřeby) D M RV kabině řidiče hlášení - příští zastávky (pro kontrolu) D
vozový rozhlas M R
hlášení dispečera R
výstrahy od invalidy D
Požadavky na akustickou ústřednu:
Hlásič zastávek a jiných informací
Vozový rozhlas (vnitřní, vnější)
Odpovídač slepci
Řadič radiostanice (rozšiřující funkce)
Architektura akustické ústředny je popsána v materiálu Akustická ústředna pro vozidla MHD
Jako nosič dat je zatím preferována paměť, neboť digitální přístroj nemá pohyblivé díly podléhající opotřebení a paměť dovoluje změnu obsahu přímo na vozidle, naproti tomu malá rychlost toku dat při programování, zejména při zakládání nebo změně velkého množství zvuků. Poslední poznatky hovoří i o využití CD ROM. Již existují mobilní přehrávače zvukových CD pro automobily. Výhodou CD je rychlá změna databáze na vozidle, nevýhodou je nevratná nahrávka na nosiči.
Formát dat
Pro redakční přípravu zvukových dat se preferuje prostředí MS-WINDOWS
a formát zvukového souboru WAV. Pro zpracování dat potřebujete editor minimálně
s následujícími funkcemi: Záznam a práce se souborem (record/play, new/open/save/save
as), střih záznamu (trim, cut, copy, paste, delete), úprava záznamu (change
volume, fade in/out), popřípadě úprava průběhu kmitočtové charakteristiky
(filter, equalise).
Kvalita výsledné reprodukce závisí na kmitočtu při digitalizaci analogového
signálu (sample rate), rozlišitelnosti záznamu při digitalizaci (bits)
a stupni následné komprese dat pro hlásič. Uspokojivou reprodukční kvalitu
dosáhneme s těmito minimálními parametry: Kmitočet 11025 Hz, rozlišitelnost
16b, komprese 1:10 (zde velice záleží na metodě komprimace). Vyšší kmitočet
a nižší komprese zlepší kvalitu reprodukce zachováním vyšší harmonické
složky zvuku, důležité pro srozumitelnost řeči.
Skládání zvuků
Pro úsporu paměti digitálního přehrávače se každý zvuk (slovo, výraz,...)
zpravidla pořizuje pouze jednou a před reprodukcí se v přehrávači skládá
do celků (vět, hlášení,...). Proto již při nahrávání je nutno počítat s
pozdějším skládáním, neboť nahraná slova musejí svojí intonací skládání
dovolit.
Příkladem je slovo "zastávka", které se užívá sice nejčastěji, ale
v různých sekvencích: zastávka [jméno]; příští zastávka
[jméno]; zastávka je na znamení; ... Slovo "zastávka" se
musí pořídit s "otevřeným" koncem, aby se dala bez problému navázat na
další slova.
Obdobně výrazy příští, je na znamení a pod. musí naopak "otevřeně"
začínat, aby je bylo možno navázat na slovo ležící před nimi.
Názvy (jména) zastávek lze nahrát v 1. pádě a s "oznamovací" intonací
na konci. Takto vyslovované názvy lze dokonce s uspokojivým výsledkem řetězit,
například v informaci o trase pro slepce.
Slovní zásobu tvoří:
Podoba hlášení
Hlášení se vyvíjela tak, jak se vyvíjela technologie. Od zvolání průvodčího,
přes vozový rozhlas, kazetový magnetofon až po digitální hlásič. Magnetofon
a digitální hlásič umožňují doplnit hlášení i jinými zvuky (znělkami, gongy,...).
Praktickým srovnáváním různého zpestřování hlášení jsem dospěl k názoru,
že méně je více. Dlouhé i když dramaturgicky propracované znělky a různé
gongy jednak prodlužují dobu hlášení, ale, bohužel, otupují pozornost a
při trvalém užívání přímo obtěžují.
Závěr (pro Brno):
Tipy pro funkci akustické ústředny:
Posloupnost (sekvence) akustické informace Pomlčka
znamená "otevřený" začátek nebo konec slova, tečka znamená konec slova
(oznamovací intonace), velké písmeno na začátku slova znamená normální
počáteční intonaci.
V zastávce (vozidlo stojí):
Uvnitř a/nebo vně vozidla: Ústní informace řidičem (vozový rozhlas)
- příklad:"Prosím pozor! Tento vůz pro poruchu nepokračuje v jízdě.
Přestupte, prosím, do autobusu náhradní dopravy před námi. Děkuji."
Vně vozidla: Automatická odpověď slepci "Linka číslo- 5.
Směr- Nádraží. Zoologická zahrada. Zámek. Obchodní dům. Sídliště Vystrkov."
V kabině řidiče: Automatická výstraha řidiči od invalidy "Pozor,
invalida!"
Odjezd ze zastávky (vozidlo se právě rozjelo):
Ve voze a v kabině řidiče automatické hlášení příští zastávky
a důležité informace, vztahující se k této zastávce "Příští zastávka-
Nádraží.", "Příští zastávka- Zoologická zahrada. Prosím pozor- -zastávka
je na znamení.", "Příští zastávka- Sídliště Vystrkov. Konečná stanice.".
Jízda mezi zastávkami (vozidlo jede):
Ve voze automatické připomenutí důležitých změn v příští zastávce,
např. změna tarifního pásma aj.
"Gong. Prosím pozor- -následuje tarifní pásmo- 2.".
Zastavení v zastávce (vozidlo právě zastavilo):
Ve voze automatické hlášení názvu zastávky "Cink. Zastávka- Nádraží."
Vně vozidla automatické hlášení důležité informace "Gong. Vůz jede
odklonem- -směr- Zámek.".
Z pohledu cestujícího:
Před nástupem:
Důležitá informace (může ovlivnit hlavní rozhodnutí o výběru spoje)
Slepec:
Linka, nácestná zastávka, cíl (výběr spoje)
Po rozjezdu:
Příští zastávka (výběr zastávky výstupu)
Před zastavením:
Zastávka (potvrzení zastávky výstupu)
Seznam zvuků pro brněnské tramvaje